Běžecká obuv (část druhá)

Nebude to samozřejmě plnej výčet věcí, budu zjednodušovat a trochu generalizovat. Nakonec já ani neaspiruju na prodejce bot a jak už jsem naznačil v prvním příspěvku, nemá to bejt ani návod od A do Z...

Tak pojďme na to!

Kromě takových těch obvious věcí jako je dámské/pánské/unisex, barva, značky, se běžecký boty dají dělit například na tréninkový, tempový a závodní

• Tréninková obuv je určená hlavně pro sbírání kilometrů. Označuje se častěji taky jako bota objemová. Zpravidla je těžší, robustnější, vyznačuje se vyšším dropem (rozdílem mezi špičkou a patou),má víc tlumících a odrazových prvků. Je to něco, na co zpravidla klasicky cílí hobby běžec, kterej s během začíná. Ta bota má tu výhodu, že vydrží delší dobu (mě učili, že je to zhruba 800-1200 kilometrů, než jdou do kopru funkce). Ale zároveň je třeba si uvědomit, že díky vyššímu dropu je to trochu jako na podpatkách...

• Tempová obuv je pak určená na rychlejší běhy a intervalový tréninky. Asi to teda nebude úplně bota, kterou využije někdo, kdo si jde třikrát tejdně zaběhat na pět kiláků, aby si vyčistil hlavu a udělal něco pro sebe. Tahle bota je zpravidla lehčí a je to takovej kompromis mezi "objemkou" a "závodkou" (ke který se dostaneme). Takže když třeba člověk chce natrénovat na půlmaraton pod 1:30, běhá intervaly, tempový rychlejší běhy, pyramidy a tyhle věci, má podle mě smysl. Je to ale už trochu vyšší dívčí kondičního běhu. A i průměrnej chcípák jako jsem třeba já, jí fakt nemusí mít v botníku. Pořád si myslim, že pokud se člověk na závodech nechce nějak umísťovat, je tohle vlastně docela zbytečná volba a úplně bohatě postačí i intervalový běhy běhat v "tréninkovce". Je to ale o kontextu...

• Závodní obuv je, světe div se, určená na závody. Ta bota často vydrží třeba jen 300-400 kilometrů. Někdy i míň. Záleží co v ní člověk má. Jsou to maximálně "očesaný" boty, aby byly co nejlehčí. Mají zpravidla méně odrazových a tlumících prvků, nicméně celkem nedávno se do nich začaly přidávat karbonový pláty, což jste možná zaznamenali (oni už se teda začaly přidávat i do objemek a tréninkovek, co jsem tak koukal). Což má díky efektivnímu přenosu sil běžce zrychlit. A to se údajně fakt stane. Problém je, že ten efekt je doplňkovej a může dělat pár vteřin na kiláku. Což je sice pěkný, ale když někdo běhá za 6 minut na kilák a dokáže díky karbonu běžet 5:55, tak je to sice možná 50-100 míst rozdíl ve výsledkový listině, ale zároveň to znamená, že místo umístění v sedmý stovce závodního pole, je z toho místo třeba v šestý stovce. Pokud to ale za těch pár tisíc navíc (a nižší životnost boty) někomu stojí, pak směle do ní. Osobně si myslim, že bota s karbonem má smysl pro člověka, kterýmu dvě vteřiny na kiláku můžou dělat rozdíl mezi umístěním v první desítce a umístěním na bedně...

Není to ale jediný dělení, jak se dá na běžeckou obuv dívat. Můžeme je taky dělit na objemovou, minimalistickou a barefoot

• Objemovou botu už jsem nakousl. Vyznačuje se tím, že je těžší, vyšší, má víc tlumících + odrazových prvků a poměrně dost toho vydrží.

Protože žádnou klasickou objemovku nemám, půjčil jsem si k demonstraci tu od @tttweety

• Barefootka je oproti tomu lehká, nízká bota s nulovým dropem. Můžete jí ohnout dle libosti. Lépe se tak s ní "čtebterén", protože se podobně jako chodidlo ohne přes každej šutr. Objemovka je oproti ní těžkotonážní bota, kde kámen ani neucejtíte, ale zároveň ztrácíte schopnost všechno pod sebou "cítit". Objemovka je jako měkká matrace na posteli, která se vytvaruje podle Vás. Barefootka je jako tradiční japonskej futon. Něco pod Váma je, ale jestli chcete, aby to bylo měkký, budete muset změknout sami... Dalším rozdílem je, že zatímco bota s tlumícím a odrazovým prvkem běžci pomáhá do došlapu a odrazu, barefootka má doslova (omluvte můj slovník) hov*no. O všechno se musí starat Vaše noha. Je-li na tom špatně, bude na tom špatně Váš běh. Ta podrážka de facto zajišťuje jen to, že si nepíchnete cestou nic do nohy.

Tohle sice není běžecká bota nýbrž sálovka (jelikož nemám momentálně svoje Vivo po ruce), ale taky splňuje většinu parametrů barefoot obuvi, byť je na můj vkus trochu užší

• No a minimalistická obuv to je vlastně takovej kompromis. Byť tady teda záleží, jak to kdo definuje...Zpravidla má tvrdší, méně poddajnou středně vysokou podrážku, čímž se víc podobá klasický obuvi. Je ale zároveň přeci jen o něco "pohyblivější". Má stejně jako barefoot obuv nulovej, nebo velmi nízkej drop (do 4-5 mm), takže víc připomíná běh na boso (ale není to zdaleka běh na boso). Často se dneska minimalistický boty dělají se špicí tvarovanou stejně jako barefoot bota (takže širokou tak, aby v ní prsty měli komfort a pohodlí). Někdy se sice i objemová bota dělá široká, ale ještě jsem nepotkal žádnou tak širokou, jako barefoot/minimalistickou.

Musim říct, že tahle minimálka mi skutečně sedla. Dostatečně prostorná, zároveň ale poskytne komfort a pohodlí, kterej barefootka nedá

Samozřejmě, že bota se taky dělí na silniční, trailovou a univerzální

• Silniční obuv je určená na silnice a zpevněný cesty. Ty zpevněný cesty bych vypíchnul, protože spousta lidí si pořizuje do lesa trailovky, což je imho fakt docela zbytečný, pokud člověk nežije a neběhá někde po horách. On si člověk po čase odzkouší, kde ta silniční bota ještě drží a kde už ne, ale zpravidla pokud běháte někde po lesních cestách, parcích a tak dále, tak to neklouže a nedělá problémy.
• Trailovka je samozřejmě určená do terénu. Běhat na silnici bych v ní nedoporučil nikomu. Půjde zbytečně rychle do kopru a ani si to neužijete.
• A co se týče univerzálek, tak si dokážu představit, že i ty se můžou šiknout, pokud žije člověk fakt někde blízko lesů a má různorodej, bohatej terén, včetně silnice. Leč na noze jsem je nikdy neměl, takže nemůžu úplně soudit z vlastní zkušenosti...

No a v neposlední řadě se taky můžeme bavit o patologii v nohách. Někomu je totiž doporučena bota s pronačním došlapem, vzácně pak se supinačním a nejčastěji neutrálním

• Pronační došlap vlastně znamená, že člověk napadá na palcovou hranu nohy, kotník se při zatížení nadměrně prolamuje dovnitř, podélná klenba je často "spadlá" a někdy je přítomen i vbočený palec. Tady je ale na místě třeba si uvědomit několik věcí. Zaprvé se s tím dá pracovat. Asi ne úplně vždycky a všude, ale dá. Minimálně se dají například vhodným cvičením minimalizovat škody způsobený nějakým decentralizovaným postavením kloubů. V rámci kompenzace se dá chodit občas na boso a tak dále, ale o tom teď nechci psát... Druhá věc je, že onen pronační došlap je přítomen u (skoro) každýho běžce, neb my se odrážíme právě hlavně z palcový hrany nohy (dopadáme lehce přes hranu malíkovou). Dává to smysl z hlediska toho, že palec je nejsilnějším prstem a tak vlastně nohu odvalujeme skrz celou plochu. Pak je taky třeba si uvědomit, že klenba nohy pruží... A za třetí je taky velmi důležitý si uvědomit, že velmi záleží na tom, kdo to měří a jakým způsobem. V některých běžeckých speciálkách mají k dispozici jen statickej test, což teda podle mě není dostačující, protože nevíme, jak se ta noha chová v dynamickým pohybu a pak taky naboso versus v botě. A další věc je, že i když to víme, určit přesnou hranici je velmi těžký. Je taky třeba se dívat na postavení ostatních kloubů při dopadu, jak rotuje tibia a femur. A tahle diagnostika vyžaduje podle mě dost cviku. Takže opatrně od koho a kde si necháváte radit...
• Supinační došlap je potom opakem pronačního. Jsou to takový ty fotbalový nohy do "O", kde se vlastně palec do tý práce ani pomalu nemá šanci dostat. Typicky jí doprovází vysoký nárt a rigidní podélná klenba, která málo pruží. Platí ale znovu to, co při odstavci výše. Velmi záleží kdo a jak test provádí...
• neutrální došlapem je pak myšleno to "ideální" odvalení nohy od paty ke špičce ve fyziologickým rozsahu, tedy přibližně přes střed podrážky. To opotřebení jinak můžete do jistý míry poznat i z "proběhaných bot". Zase, mělo by to bejt ale součástí nějaký diagnostiky. Ne samostatnej test, podle kterýho se člověk rozhoduje. Protože je třeba si uvědomit, že vezmu-li botu po 2500 tisících kilometrech, která už je na třech místech zalepená izolačkou a na dvou místech chybí kus podrážky a budu-li z toho něco samostatně vyvozovat, tak je to asi jako kdybych kritizoval řidiče za to, že neumí zacházet se spojkou na základě toho, že jednu právě zničil na 20 let starým autě... ale nechci vůbec tvrdit, že určitý signály nemůžete na botách najít. Můžete. jen je potřeba to brát jako signál, ne hned jako bernou minci.

Na závěr jedno doporučení. Pokud si fakt člověk není jistej došlapem, nechal bych si zkontrolovat techniku běhu a pak si zašel do vyhlášený běžecký speciálky, kde je jaká taká jistota, že to dělaj poctivě a jenom tam nepostaví běžce na desku. Případně bych možná těch speciálek obešel víc, nebo se poptal trenéra běhu. Nechal bych si ten došlap změřit třeba třikrát a pak se rozhodl podle více úhlů pohledu...

Toliko zhruba k dělení bot. Příště se podíváme na to, co si myslim, že by bota obecně měla splňovat a jak je teda vlastně vybírat.