Kauza Ronaldo (část 1.)

avatar

Původně jsem tuhle záležitost chtěl ukončit svou vzpomínkou na jeden z nejlepších zápasů portugalské superstar v dresu United proti Arsenalu v Champions League, ale poslední události mě přeci jen nedají a zkusím shrnout, jaký pocit z celé kauzy mám a proč jsme se vlastně ocitli tam, kde jsme se ocitli. Předem upozorňuju, že půjde o můj obraz událostí, který se nemusí slučovat s realitou. Dovnitř klubu nevidím a můžu vycházet jen z kusých informací poskytovaných manažery klubu zprostředkovaně přes novináře...

Jen tak mimochodem, kdo kauzu vůbec nezaznamenal, tak jen v kostce. Ronaldo se rozhodl svou narůstající frustraci z nedostatku úspěchů klubu a herního času definitivně ventilovat na veřejnost a učinil tak prostřednictvím (nechvalně) známého britského novináře Pierse Morgana, s nímž absolvoval 90 minut (jak příznačné) trvající rozhovor, kde podle všeho odhaluje svou verzi pravdy. Učinil tak přitom bez vědomí klubu a podle všeho i bez vědomí svého agenta. Kdo se v této oblasti velmi neorientujete, tak vězte, že je to přinejmenším velmi nezvyklé. A krom nevyhnutelného konce to možná bude mít ještě právní dohru...

Léto zalité sluncem
Pro kontext se musíme vrátit do minulého léta, kdy se United nečekaně zapojili do podpisu o Ronalda s městským rivalem ze City, kteří už fotbalovou superstar očekávali pomalu na tréninku. United se ale na poslední chvíli ozvali agentovi Mendesovi, Portugalec návratu na Old Trafford neodolal a fans červené části Manchesteru tak mohli v klubu podruhé přivítat "ztraceného syna". Což vesměs všichni kvitovali, nicméně já se snažil držet emoce na uzdě. Z fotbalového hlediska se mi totiž rozhodnutí klubu nezdálo příliš moudré. Srdce řvalo: "Yes!", zatímco hlava říkala: "Oh no...".

Problém s (v tu dobu) šestatřicetiletým fotbalistou totiž byl v tom, že se z něho za dlouhou kariéru stal v podstatě už jen goal poacher. Rozumějte fotbalista, co čeká na offside lajně, nebo ve vápně na příhodnou přihrávku, kterou bude moct proměnit v gól. Mezihra? Nula. Pressing? Bez šance... Z Ronalda se zkrátka stal fotbalista, kterému je třeba přizpůsobit hru celého týmu. K tomu byl zvyklý i přes pokročilý věk pravidelně hrávat a přestup do fyzicky velmi náročné ligy se v tu dobu nejevil příliš šťastně. V klubu navíc působil i další zkušený střední útočník Edinson Cavani. United k tomu oplývali super-talentovaným Masonem Greenwoodem a k tomu do ofenzivy přišla další vycházející hvězda evropského fotbalu Jadon Sancho. V klubu už přitom působil Anthony Martial a Marcus Rashford. Možná až příliš kohoutů na jednom smetišti...

Na druhou stranu se důvody příchodu CR7 daly chápat. Majitelé klubu a výkonný ředitel Ed Woodward v něm nepochybně viděli fantastický marketingový potenciál. United se navíc výsledkově začali pod Ole Gunnarem Solskjaerem sbírat ze země. V lize skončili jednou na druhém a jednou na třetím místě. Zahráli si finále Evropské ligy (byť ho zakončili neúspěchem) a Ronaldo mohl být tou poslední třešničkou na dortu, kterou klub potřeboval k tomu, aby se vrátil na vrchol. Portugalec je navíc známý svou důsledností nejen v tréninku ale i na poli regenerace a stravování, takže Solskjaer (jinak taky bývalý spoluhráč Ronalda právě z jejich společného angažmá v Manchesteru) v něm určitě viděl i možnost, jak nejen zvýšit už tak vysokou konkurenci, ale hlavně způsob, jak pozvednout úroveň celého týmu o level jinam. Což s svým způsobem podařilo, neb mladší hráči si prý z Ronaldovi profesionality brali příklad, sledovali jeho stravovací návyky a tak dále...

United navíc začali se staronovou sedmičkou v základní sestavě impozantně, když na Old Trafford přejeli Newcastle 4:1 a sám Portugalec k tomu při svém druhém debutu v klubu přispěl dvěma góly.


V celé sezóně pak nastřílel 24 gólů v 39 zápasech. Takže v tomhle ohledu si jen těžko lze stěžovat. To je na fotbalistu v takhle pokročilém věku přicházející z Italské Serie A vskutku impozantní číslo. Jenže jeho příchod s sebou nakonec nesl i tu stinnou stránku, které jsem se já osobně trochu bál už od začátku...



0
0
0.000
5 comments
avatar

"Mezihra? Nula. Pressing? Bez šance..." to je bohužel pravda, ale ono se to tím věkem dá samozřejmě omluvit. V United začínal na pravé straně zálohy, a i přesto byl neskutečně gólový. V Realu hrál levé křídlo a tuším až v Juve začal hrát hrot.

0
0
0.000
avatar

Problém je, že Martial je v pressingu a mezihře daleko lepší. On udrží míč zády k bráně, je schopen se s ním otočit a otevřít prostor, případně rozehrát. V pressingu to sice není žádná motorová myš aka Firminho, ale chová se při něm dost inteligentně. Má ten smysl pro to, kdy je úplně zbytečný napadat a kdy je dobrý šlápnout na plyn. Takže se nedivim, že ho ETH preferuje, když chceme hrát do plných...

Jestliže zase potřebujeme hrát víc jako counter-attacking tým, což se povedlo například s Arsenalem, tak mnohem lepší volbou je Rashford, protože umí hledat ty cesty za obranu a má rychlost, kterou Ronaldo postrádá. Takže on prostě v tom pořadí útočníků upadl na třetí místo.

Mohlo by to fungovat? Jo. Ale muselo by za něm bejt 10 prvotřídních fotbalistů, nesmírně pracovitých a kreativních. V United jich tolik není. Jsou v City. Ale tam nepřestoupil a City si na tomhle poli můžou vybírat prakticky z libovolnýho množství hráčů, protože jsou ochotni jim platit, mají world class manažera a hrají o trofeje.

Suma sumárum moc jako místa pro Ronalda nevidim ani v jiných týmech. Ne pokud nepřijme tu roli hráče, kterej bude naskakovat z lavičky, případně nastupovat do méně prestižních zápasů.

0
0
0.000
avatar

Sporting, do Realu (záskok za Benzemu) na půl roku, Bayern (záskok za Maného), US....

0
0
0.000
avatar

dalo by se říct "Seeeeeeeeeeeeeeeeeeeuuuuuuuuuuuuuuuuuu"

0
0
0.000